V aktuálním čísle týdeníku Respekt (číslo 35) jsem se dočetl v obsáhlé stati pana Petra Horkého o dalekosáhlých projektech a architektonických počinech hlavně v místech, spojujících jednotlivé části pražských čtvrtí, mostních spojení na Vltavě a revitalizace železničních propojení Vršovic a Strašnic. Naprosto chvályhodné počiny, ale připadá mi, že všechna ta snažení jsou jen plácnutím do vody a marným bojem Cervantova Dona Quijota proti všemocným „větrným mlýnům“. ...
celý článekNedávno proběhla v letním pavilonu městské části Košíře společná výstava scénických návrhů a realizací manželů Jarmily a Václava Křížkových, která byla věnovaná jejich společné práci na výtvarné podobě seriálu, uvedeném následně Českou televizí. ...
celý článekDobře se vzpomínám na novorenesanční krásnou budovu bývalého Denisova nádraží, v padesátých letech přejmenovanou na Nádraží Praha – střed v oblasti pražské části Těšnov. Jako dítě jsem odtamtud odjížděl vlakem s rodiči a příbuznými směrem na Mělník a později jako student jsem tam chodil ze štvanického areálu po tenisu do nádražní restaurace na studené pití. ...
celý článekSe jménem herce Jana Třísky budu mít trvale spojenou vzpomínku na mladou dramatiku, avantgardu Národního divadla šedesátých let 20. století, kdy šéfem činohry byl režisér Otomar Krejča a pod jeho vedením se zdaleka nedalo říct, že by tato scéna byla „Zlatou kapličkou“ a nějakým divadelním muzeem, za což toto kamenné divadlo bylo vždy považováno. ...
celý článekDoposud jsem byl vždy připravený na to, že při udílení prestižních výročních cen Americké filmové akademie uvidím rozvinutý červený sváteční koberec a hlavně hodně nablýskaného pozlátka, včetně nevkusné dekorace slavnostního prostředí. ...
celý článekSoučasný prezident České republiky, Miloš Zeman, zvolený z vůle lidu (bez uvozovek), jehož doklady o profesní dráze a jejích peripetiích jsou patrně uloženy v rozsáhlých kremelských archivech, nasazuje mocenský tón a mění složení svých ochránců, bezpečnostní služby ochrany Pražského hradu. ...
celý článekKdyž jsem se rozhodoval psát o uspořádání letošního (a loňského) scénografického salonu, chtěl jsem svůj text orientovat výrazně kriticky. Bylo to dáno tím, jaký měla aktuální scénografická přehlídka obsah. Scénických návrhů tam příliš mnoho nebylo, expozici doplňovalo hodně volných maleb a fotografií. Scénické návrhy včetně kostýmních byly od zkušených výtvarníků, bratrů Cabanů, Marty Rozskopfové, Simony Rybákové, Jany Prekové, Petera Smetáčka, Petra Matáska a dalších. Kostýmní návrhy byly zastoupeny ...
celý článekNedávno jsem v televizi viděl pořad, který uvádí a moderuje pan Zdeněk Pohlreich, majitel několika prvotřídních restauračních zařízení. Smyslem tohoto pořadu je pomáhat neprosperujícím gastronomickým podnikům, jak na to jít, aby se zvedly tržby a začalo se vydělávat. ...
celý článekMalá vinohradská literární kavárna Balbínka je zařízena stylem pražských, ale nejen pražských, hospod šedesátých až osmdesátých let. Nápisy na jejích stěnách, vyjadřující svobodného ducha, se ovšem před listopadem roku 1989 nalézaly v restauračních zařízeních jen na toaletách. ...
celý článekDo poštovní schránky mi byl vhozen předvolební věstník Občanské demokratické strany, na jehož obálce se usmívají paní Šárka Kaplicky s novopečeným lídrem ODS za Prahu, gynekologem MUDr. Bohuslavem Svobodou. ...
celý článekOd poloviny září do poloviny října letošního roku proběhla v Národní technické knihovně výstava Prolomit prostor. Národní technická knihovna v pražských Dejvicích, postavená mezi samými fakultními budovami Českého vysokého učení technického, je vynikajícím architektonickým počinem, i když zdaleka ne tak nápaditým, jako návrh Státní knihovny České republiky architekta Jana Kaplického. Když člověk k budově Národní technické knihovny přichází, je uchvácen třpytivě svislým řádkováním oválu obvodového ...
celý článekV těchto dnech likviduje svoji plastiku v bruselském centru českého zastoupení u Evropské unie sochař David Černý. Tato plastika měla podle uzavřené smlouvy být souhrnem práce dvacetisedmi evropských výtvarníků a měla symbolizovat společné poslání evropské kultury. ...
celý článekPosluchačka Lenka Sýkorová si zvolila jako téma své diplomové práce Český divadelní plakát v období normalizace let 1968 – 1989. ...
celý článekMoje první seznámení s televizním výtvarnem pochází ze šedesátých let dnes už minulého století. S odstupem doby mohu říci, že to byla „zlatá doba“ televizní scénografie. Hlavním architektem tehdejšího výtvarného oddělení byl Miloš Ditrich a jak jeho práce, tak i jeho kolegů, za jejichž realizace byl vedením oddělení zodpovědný, byly výborné a po stránce tehdejších technických možností naprosto využívající všech dostupných prostředků. ...
celý článekCo je na nich rozdílné a co je jim společné ? Nechci rozebírat jednotlivé aspekty toho nebo onoho žánru – vstupu nového nebo nových výrazových prostředků do oblasti výtvarného umění. Spíše se zastavím u toho, kde je a z čeho pochází snaha současných výtvarníků rozšiřovat okruh využívaných způsobů výrazu. ...
celý článekRežisér Marek Najbrt přišel s velmi nápaditým projektem seznámení veřejnosti s pozadím fungování naší politické scény. Nebyl prvním. V polovině 90. let byl představen veřejnosti satirický televizní seriál, mapující zesměšňujícím způsobem stav českého politického života. Marek Najbrt má na kontě ocenění Českého lva za film Protektor, který, ačkoliv tehdejší události vykládal stylizovaným způsobem, přesvědčivě vystihoval atmosféru života společnosti za protektorátu. Ve stejném roce jako film Protektor ...
celý článekCo si kdo představí, když se řekne slovo scénografie. Byl jsem překvapen, když jsem se zeptal svých žáků, co si pod tímto pojmem představují, že si většinou nepředstavovali nic. A to mám žáky všech věkových kategorií, od sedmiletých až po padesátileté. Přimělo mne to k tomu, abych se nad tímto stavem zamýšlel. Čím to, že ne třeba děti, ale i studenti a dospělí nemají představu o tom, co tento obor výtvarného umění znamená a čeho je dnes samozřejmou součástí. ...
celý článekCo mne vedlo při rozhodnutí přednést na sympoziu, věnovaném stému výročí narození profesora F. Tröstera, příspěvek, věnující se vlastně okrajové oblasti, do níž výtvarná aktivita tohoto architekta, zabývajícího se především členěním a uspořádáváním jevištního prostoru, zasahovala ? ...
celý článekK panu profesorovi Trösterovi se v první polovině šedesátých letech dělaly zkoušky tak, že budoucí uchazeč o studium scénografie musel projít přijímacím řízením na buď AVU, VŠUP nebo ČVUT a teprve po třech absolvovaných letech na těchto školách mohl žádat o tři další roky speciálky scénického výtvarnictví na DAMU. Pan profesor s tímto uspořádáním nebyl spokojen, protože říkal, že žáci, přicházející z různých škol jsou po třech letech strávených jinde tak rozptýleni jinými výtvarnými disciplinami, ...
celý článek