V prezidentském souboji mezi Donaldem Trumpem a Josephem Bidenem jsem měl nejistý pocit o tom, komu bude patřit vítězství. Dosluhující prezident Trump pořádal masové mítingy nehledě na koronu nekoronu. Natlačené skandující davy fanaticky horovaly pro svého favorita.
Naproti tomu Joe Biden organizoval svoji kampaň na základě respektu k všeobecné pandemické krizi a tím připouštěl účast pouze velmi omezeného počtu účastníků s velkými rozestupy.
Ačkoliv jsem naprosto přál nově zvolenému prezidentu Bidenovi vítězství, i s ohledem na dřívější silné osobnosti politického života ve Spojených státech, prezidenty George Bushe staršího i mladšího, Billa Clintona a Baracka Obamy, naprosto respektujících demokracii, obával jsem se, že mírný a uvážlivý postoj Joe Bidena možná nebude mít naději na úspěch proti bulvárně masové kampani svého soupeře.
Naštěstí se tak nestalo a ačkoliv pan Trump po první volební noci hystericky oznamoval své „drtivé“ vítězství, Joe Biden říkal – buďte trpěliví, pravda se nakonec ukáže. A ukázala se. Přesně v intencích dnes už nastupujícího prezidenta Bidena se ukázalo, že většina zodpovědných Američanů, dbajících rad ohledně pandemické krize, volila distančně korespondenční formou.
Neohlednost vůči svým příznivcům prokázal při jednom z předvolebních mítingů Donald Trump, když hodil svou krycí roušku mezi skandující dav. Zrovna tak se neohledně už dříve choval při setkání hlav států demokratické orientace, když drze odstrčil prezidenta Republiky Černá Hora, aby se dostal co nejblíž k šéfovi NATO Stoltenbergovi. Tento „parvenu“ vůbec nepatří mezi představitele dmokratických zástupců světa a všichni, kteří se shromáždění zúčastnili, pokud o něm víc nevěděli, začali mít na něj stejný náhled. Debatuje se o tom, zda případné vzetí do vazby prezidenta Spojených států neuškodí jejich reputaci ve světovém měřítku. Můj názor je, že nic víc nemůže uškodit reputaci Spojených států ve světě, než čtyřletá vláda primitivního rasistického xenofoba, čemuž naneštěstí země byla vystavena.
Toto období končí a nastává nová politická situace. Ke slovu se dostanou ti, kteří znamenají dnešní pospolitou společnost Spojených států. Snad s tímto extrémním případem potomka německého přistěhovalce z dvacátých let 20. století vymizí i vzpomínky na senátora Josepha Mc Carthyho, Barryho Goldwatera i George Wallace a přidanou aktivitu KuKluxKlanu, projevenou odpornými zločiny lynčování v historii země.
Demokracie, jakkoliv by se mohla cítit zranitelná, je vnitřně silná ve formě sebeočisty. To umožňuje svobodný hlas každého ve vzájemné konfrontaci a výměnu názorů v reakci na každou přicházející krizi.
Proti totalitně vedeným systémům, které nejsou schopny vytvářet volnomyšlenkové prostředí a buď padají revolucemi, nebo postupným úpadkem a zhroucením, svobodné myšlení a konání umožňuje trvalé souznění s aktuálním stavem světové společnosti.