PŘÍBĚHY ŠŤASTNÝCH – TELEVIZNÍ SÉRIE ČT Z ROKU 1993
Nedávno proběhla v letním pavilonu městské části Košíře společná výstava scénických návrhů a realizací manželů Jarmily a Václava Křížkových, která byla věnovaná jejich společné práci na výtvarné podobě seriálu, uvedeném následně Českou televizí.
V roce 1993 přišel se zajímavým nápadem televizní dramaturg a scénárista Roman Kopřivík. Jednalo se o připomenutí osudů vynálezců, kteří se stali světově známými.
Seriál byl například o osobnostech bratrů Lumiérů, kteří, ačkoliv sami nevěřili v rozšíření povědomí o svém vynálezu kinematografie, stali se skutečnými zakladateli filmového oboru. Zrovna tak John Boyd Dunlop neměl představu, že z jeho stavěného velocipédového „kostitřasu“ se stane postupem doby světoznámá firma výroby jedinečných pneumatik. A další, například rodina Rotschildů, emigrantů na americké území. Podařilo se jí dosáhnout vrcholu a světové známosti v bankovní sféře.
Scénárista Roman Kopřivík připravil tuto dokumentárně vzdělávací sérii pořadů společně s režisérem Alanem Ledererem, který přizval k scénografické spolupráci mne jako kmenového architekta scény České televize a já jsem oslovil svoji kolegyni, dřívější posluchačku Katedry scénografie na pražské DAMU, Jarmilu Křížkovou, jestli by se mohla zúčastnit autorsky na výtvarných návrzích podstatné části scénické stylizace dobových interiérů i exteriérů daných témat i návrzích animačních vstupů, dokreslujících jednotlivé epizody. Jarmila Křížková vytvořila soubor scénických prostředí technikou kresebných vedut, navozujících pocit krajinného prostoru, v němž se aktéři jednotlivých dílů dokumentární série pohybovali.
Jarmila Křížková studovala materiály k představovaným příběhům a svoji účast na společné práci brala velmi zodpovědně. Ze své praxe znám veškerou výtvarnou činnost Československé a později České televize a mohu s naprostou jistotou říct, že scénografie Jarmily Křížkové patří k tomu nejlepšímu, co bylo v první polovině devadesátých let na televizní půdě vytvořeno a nejen v té době.
Společně s Jarmilou Křížkovou vystavil své práce její manžel, grafik Václav Křížek, který má za sebou mnoho realizací návrhů plakátů, knižních obálek a návrhů knižních úprav.
Václav Křížek byl členem výtvarného směru Informel v šedesátých letech zrovna tak, jako další členové umělecké avantgardy, Jiří Balcar, Antonín Tomalík, Zbyšek Sion, Vladimír Boudník, Hugo Demartini, Zbyněk Sekal a Stanislav Kolíbal.
Manželé Křížkovi tvoří dobře sehranou partnerskou dvojici a protože Václav Křížek je velmi zručný i manuálně, účinně spolupracoval se svojí manželkou při technické realizaci scénických maket, stylizovaně přibližujících ve výrazu skutečná prostředí, v nichž se příběhy osob, které se postupem času staly slavnými, odehrávaly.
Společná výstava prací Jarmily a Václava Křížkových se uskutečnila v místě, které je jim blízké a nad částí Prahy, která patří k přírodně nejkrásnějším.
