V současné době rozjitřuje politickou půdu tradicionalistické křídlo strany občanských demokratů, které se nemůže odpoutat od spojení klausovských postkomunistických konzervativců se všemi odpůrci společné evropské politiky a jejího směřování.
Pro občanské demokraty je největším problémem přijetí měny společné Evropy – eura. Tím se úplně rozchází se všemi dalšími členy pětikoaličního seskupení.
Když většina podnikatelského prostředí platí v mezinárodním styku společnou evropskou měnou, nepotřebuje zprostředkování jakýchkoliv domácích bank. Ty jediné z těchto „transakcí“ mají zisky. Protože v závislosti na prvotním stanovení „guru“ Klause, že jakékoliv dary jsou možné a stranické pokladně přístupné, každý komunistický „privatizátor“ se hlásil a bral si nenávratné „příspěvky“ bank, jež se nadšeně přihlašovaly a podporovaly politickou stranu, která nově nastoupenou vládu reprezentovala.
Zdroje předrevolučních a „transformovaných“ manažerů jsou pevné a jak se zdá, nedobytné. Proto bude zřejmě strana občanských demokratů na rozcestí a určitě její konzervativní část bude v budoucnu prosazovat i za pomoci babišovců nepřijetí eura v naší zemi jako měny evropského kulturního prostoru, k němuž jsme se na začátku dvacátého prvního století přihlásili. Zavedení společné měny by umožnilo snadnější kontrolu „čerpání prostředků“, což by bylo naprosto logické.
Před časem řekla ve vysílání televizní stanice Seznam vrchní pražská státní zástupkyně Lenka Bradáčová, že obecná korupce je problém systému. Bohužel, pravděpodobně ani takto postavené osoby nemají možnost s tímto stavem hnout.