Dne 17. listopadu 2015, na dvacáté šesté výročí revoluce proti komunistickému režimu, promluvil na vzpomínkovém shromáždění na pražském Albertově prezident republiky Miloš Zeman. Manifestaci svolala paní Jelena Vičanová, zapálená příznivkyně jak pana Zemana, tak ruského prezidenta Putina a vůbec všeho, co reprezentuje současný diktátorský režim Ruské federace. Studenti na Albertov neměli přístup. Prostor byl vyhrazený vybraným lidem, což připomínalo komunisty svolávaná a dirigovaná masová seskupení. Pan Zeman zřejmě nemůže zapomenout na to, jak byl loni v přítomnosti několika evropských kolegů zasypán vajíčky a rajčaty právě na studentském vzpomínkovém setkání. Rozhodl se k pomstě a jednal v intencích své povahy.
Jeho politický styl byl vidět už v prezidentském duelu, během soupeření s Karlem Schwarzenbergem. Využil Schwarzenbergova pochopení pro část německého obyvatelstva, postiženého určitými nespravedlnostmi během provádění prezidentských dekretů po II. světové válce a zaútočil vůči svému soupeři naprosto podpásovým způsobem. Dal najevo, že rozumné argumenty neuznává a podbízí se vůli davových nálad. V prezidentské volbě se nechal podporovat ruským koncernem Lukoil, který je prodlouženou rukou zájmů Moskvy v České republice.
Od svého zvolení prezidentem státu vystupuje Miloš Zeman stále více jako spojenec Ruska, zatímco ke kontinentálnímu spojenci, Evropské unii, má různé výhrady a kritiku, čímž živí okruh nepřátel spojené Evropy, od xenofobních nacionalistů až po neofašistické spolky. Jeho vystupování působí dojmem, že koná ve shodě s ruským prezidentem Putinem. Proto s ním jako představitelem země nechtějí evropští partneři vůbec jednat.
Při televizním přenosu Otázek Václava Moravce, vysílaném z žižkovské retranslační věže, během vystoupení hostů, Jana Švejnara a Pavla Kysilky, došlo k narušení pořadu ostrým zvukovým signálem, trvale oznamujícím test evakuační výzvy. Znemožnilo to oběma zúčastněným pokračovat v debatě a Václav Moravec byl nucen přenos přerušit.
Profesor Jan Švejnar je potenciálním kandidátem na budoucího prezidenta České republiky a odstupující generální ředitel České spořitelny Pavel Kysilka možným kandidátem na budoucí ministerské funkce. Oba mluvili o ruské politice a současné migrační vlně. U takové události, která znamená rušivý zásah do svobodné debaty dvou osobností, jež mohou v blízké budoucnosti mít vliv na státní politiku, je možné se ptát : „komu to poslouží ?“.
Shodou okolností na sjezdu strany TOP 09 její nově zvolený předseda Miroslav Kalousek řekl ve svém projevu : „Čím méně Evropy, tím více Ruska a čím více Ruska, tím víc Zemanů a Babišů“. Jsou to slova, která stojí za pozornost. Pan Kalousek rovněž prohlásil, že chce být politickým partnerem, otevřeným možným budoucím jednáním. Jestli se bude orientovat na silnou střední vrstvu a nebude se zabývat nesmyslnými obstrukcemi a jimi blokovat parlamentní jednání, může z jím vedené strany udělat důležitého hráče na politické šachovnici a v důležitých chvílích přispět ke správným a pro stát prospěšným rozhodnutím.