V den vyhlášení ekonomických sankcí Evropské unie vůči Rusku kvůli jeho válečným akcím proti Ukrajině – 29. července 2014 – jsem viděl reportáže na televizním kanálu ČT 24. Bylo zajímavé sledovat, jakým způsobem je zpravodajství manipulováno. Nejdříve byla uvedena informace, do jak veliké míry nás a náš zbrojní průmysl postihnou společné evropské sankce. Po tomto „strašidelném“ úvodu následoval přímý vstup tiskového mluvčího Aera Vodochody, firmy, která vyrábí vojenské stíhačky a zároveň určité komponenty do ruských letadel. Mluvčí prohlásil, že obchod s Ruskem je pro Aero nepodstatný, jelikož obsahuje necelé dvě desetiny jednoho procenta obratu firmy.
Varovný hlas zpravodajství ovšem trval na svém. Problém bude podle něj v továrnách, kde se montují a opravují helikoptéry ruské provenience, jimiž naše armáda doposud disponuje. Odhlédnu od toho, že jde z naprosté většiny o dosluhující stroje, jejich užívání je už dnes vojákům nebezpečné. Televizní komentátor se vůbec nezmínil o tom, že zájem o spolupráci v podniku Avia Letňany, kde se vrtulníky montují, projevila americká firma Sikorski, jejímiž helikoptérami je vybavena armáda Spojených států.
Vše pak dovršila diskuse s vojenskými, podle ČT 24, experty – prezidentem asociace obranného a bezpečnostního průmyslu, panem RNDr. Jiřím Hynkem a nějakým ekonomem, jehož si možná na nějakou svoji kandidátku v budoucnu zařadí Komunistická strana Čech a Moravy. Když jsem „debatu“ poslouchal, zdálo se mi, jako kdybych se časově přemístil do doby před polovinou 80. let minulého století a debata se odbývá za účasti „soudruhů“ Vejvody, Morávka nebo Jambora a hovoří se v ní především o nutnosti mít dobré vztahy s „východním partnerem“.
Pan Hynek nastiňoval situaci, jak ve skutečnosti sankce Evropské unie nepoškodí Rusko, ale naopak nás a jak je tedy pro nás nevýhodné se ke společnému evropskému hlasu připojit. Přizvaný mladý ekonom mu přizvukoval, jako kdyby nebyl nezávislým diskutérem, ale jeho asistentem.
Proč ale armáda České republiky je stále tak závislá na zbrojním arzenálu bývalého Sovětského svazu ? Nebylo snad možné za dvacet pět let od listopadové revoluce vybavit naše dnes již profesionální vojsko jinou výzbrojí, než setrvávat na zastaralých sovětských helikoptérových a tankových mašinách ?
Pan RNDr. Hynek se stal prezidentem zbrojní asociace v červnu roku 2011, v době, kdy naše firemní vztahy byly, jak je známo, v zajetí „lobbistických“ skupin a pravděpodobně za tyto skupiny dodnes „kope“. Kolik úředníků ve všelijakých funkcích bylo zaangažovaných v bývalé Radě vzájemné hospodářské pomoci, jíž patronoval Sovětský svaz a kolik z nich se dnes aktivně podílí na naší hospodářské správě ?
Jsem přesvědčen, že asociace, pokud má být pro naše spojence důvěryhodným partnerem, by si měla zvolit reprezentanty, kteří budou odpovídat orientaci České republiky v západním obranném spojenectví a jejichž činnost bude v tomto směru upřímně vyvíjena.