Zpět

Jde o moc

Jde o dvojsmyslný titulek, týkající se druhého kola současné volby hlavy státu – České republiky. Dvojsmyslný v tom, že pro oba zúčastněné, kteří postoupili do závěrečného střetu, znamená jeho význam něco jiného. Pro Miloše Zemana je snahou udržet moc nad rozhodováním o budoucí vládě a celkově nad orientací naší země, které nalinkoval směr sbližování s ruským režimem a jeho autoritářským vedením, které tam reprezentuje prezident Vladimir Putin. Patří k tomu usilování o oslabení vazeb, které nás udržují v Evropské unii a naopak příklon k východní polovině světa – nejen Rusku, ale i ke komunistické Číně, což by naše politické prostředí rozhodujícím způsobem formovalo. K tomu pan Zeman potřebuje kolem sebe soustředěné spolupracovníky, kteří tomuto směru vytyčují cestu.

Naopak jeho soupeř, profesor Jiří Drahoš, bývalý předseda Akademie věd, jemuž se v minulosti podařilo pro vědecký výzkum a nezávislou badatelskou činnost udržet potřebné finance přes dřívější vládní nepřízeň, vede svoji kampaň ve smyslu, že pro budoucnost našeho státu půjde v rozhodující volbě o mnoho. Ve hře je postavení České republiky jako spolehlivého spojence a partnera západního společenství v Evropské unii a v Severoatlantické obranné alianci, což má pro úspěšnou pokračující existenci země rozhodující význam.

Když se sečtou výsledky v počtu celkově získaných hlasů, současný prezident Zeman jich dostal necelých 39 % proti Jiřímu Drahošovi s takřka 27 procenty. Když se ale připočtou body prozápadně orientovaných kandidátů, Pavla Fischera, Michala Horáčka a Marka Hilšera, jejich součet dělá s Drahošovým ziskem cca 55 % hlasů. Další kandidát, Mirek Topolánek, prohlásil, že doporučuje pro druhé kolo profesora Drahoše, ale hlasům všech jeho příznivců bych příliš nevěřil. Jsou to čtyři procenta. Také pan Kulhánek, schopný manažer, vyjadřoval proevropské názory, ale jím získané hlasy nebudou pro celkový výsledek významné.

Zbývající v poli kandidátů jsou ti, kteří po prvním kole vyjádřili podporu prezidentu Zemanovi. Zbrojař Hynek, protievropsky zaměřený a Petr Hannig, blízký svými názory krajně pravicovým extrémistům. Tito dva dostali dohromady necelá dvě procenta z celkového počtu odevzdaných hlasů.

Převaha prozápadního smýšlení těch, kteří přišli volit, je víc než zřetelná. Je moc důležité, aby všichni, kterým záleží na dlouhodobé západní orientaci českého státu o ní ve druhém kole prezidentské volby rozhodli. Česká republika by byla zbavena nebezpečí budoucího těsného spojení s východními totalitními režimy a znovu by navázala na cestu, po níž začala jít listopadovou revolucí roku 1989 a na dědictví ještě předválečné demokratické Československé republiky.