Slogan z titulku má opodstatnění v dalším vývoji situace. Současný ministr financí České republiky má problém. Samozřejmě se jedná o kauzu Andrej Babiš. Jeho farma „Čapí hnízdo“ vzbuzuje pozornost celého parlamentního zastoupení a vůbec se nedivím proč. Rozhodl se pokusit se zakoupením zchátralé farmy o renesanci tohoto majetku a dát mu reprezentativní vzhled. Potíž je v tom, že si vyžádal z evropských fondů částku, která mu měla investici pokrýt, Je to asi tak, jako kdyby ve Spojených státech požádal o dotaci na své elektronické impérium Bill Gates. Bylo tedy nutné oddělit farmu a vyčlenit ji z majetku Babišem vlastněných firem. Na čerpání dotací z evropských fondů mají nárok malé a střední podniky. Tuto podmínku samozřejmě Babišův hospodářský kolos nesplňoval. Jak na to ale jít, aby se vložené peníze vrátily ? Je na to poměrně jednoduchý recept, běžný prostředek v devadesátých letech ještě 20. století na obcházení daňových povinností a jejich snížení na nejnižší míru.
Firma se rozloží na menší daňové subjekty a případně převede na rodinné příslušníky. Jde zcela jistě o „malou domů“, ale jestliže je firma vedena pod anonymními vlastníky, nemusí na to nikdo přijít. Nastal ovšem jeden „zádrhel“. Nejednalo se v tomto případě o záležitosti české právní a daňové správy, ale o finance Evropské unie. Ta, prostřednictvím svých kontrolních orgánů, není nijak naivní a umí si na hospodářské „transakce“ bývalých zemí sovětského bloku patřičně posvítit. Ne že by nebyla na podobné věci ze svého původního teritoria zvyklá, ale na nich se naučila společné věci nekompromisně řešit. Jinak to ani nejde.
Na webových stránkách provozu tohoto „avantgardního“ počinu není uvedeno zhola nic, co by se týkalo autora v každém případě zvláštního architektonického projektu. Zadavatelem byl, podle svého vyjádření před novináři při tiskové konferenci u otevření centra farmy, podnikatel Andrej Babiš.
Na projektu a realizaci Čapího hnízda je zajímavé, že na žádných internetových stránkách není informace, kdo je autorem návrhu architektonického řešení a vedoucím realizátorem projektu. Stavba je z pohledu exteriéru samozřejmě poutavá a je ve svém smyslu architektonickým počinem. Zvenčí, při pohledu z určité vzdálenosti, působí dojmem avantgardního architektonického unikátu, interiér ovšem vzbuzuje svojí studeností a opakem k exteriéru stavby dojem haly německých stranických shromáždění mezi roky 1933 – 1945.
Současná vláda, jejímž je Andrej Babiš nepostradatelným sloupem k udržení moci, tohoto člena ministerského kolegia pravděpodobně podrží. Instituce Evropské unie, po léta zvyklé už z domácího prostředí na podobné excesy a snahu čerpat neoprávněně finanční podpory ze společné pokladny, určitě budou nanejvýš pozorné k možným a pravděpodobným únikům prostředků, jež mají být vydávány na skutečnou podporu znevýhodněným oblastem a ne na podporu megalomanských projektů. Prezident Miloš Zeman možná přijde o spolupracovníka na poli budování rusko-čínské cesty k „novým zítřkům“, ale tím bude líp pro západní orientaci České republiky.