Premiér Babiš v poslanecké sněmovně předvedl, co se v něm skrývá. Jeho vystoupení, zřejmě motivované skrývanou hysterií nad ztrátou dosud dominantního postavení jím založeného hnutí a odsunutím jeho spřízněnců v prognózách až na třetí místo v pořadí výsledku podzimních parlamentních voleb ukazuje, co je v osobě současného ministerského předsedy ukryto.
Pan Babiš, podle rozhodnutí správního soudu výlučný beneficient podnikání koncernu Agrofert, jehož je zakladatelem, je v trvalém střetu zájmů. To znamená, v postavení ministerského předsedy rozhoduje o přidělení dotací na podnikání Agrofertu a zároveň má možnost svými rozhodnutími utlumovat aktivitu firem, jež nespadají do oblasti jeho zájmu.
Tento člověk v hysterií ovlivněném projevu obvinil své politické soupeře z náklonnosti k nekontrolovanému přijímání uprchlíků ze zemí arabského Středního východu i odjinud, jejich umisťování do k tomu určených bytů a omezování svobody současných obyvatel České republiky. Kromě toho, na půdě Parlamentu České republiky deklaroval, že náš stát nebude v područí „zeleného evropského parlamentního fanatismu“ a bude si rozhodovat o všem sám, protože on (pan Babiš) je suverénním ministerským předsedou a o všem bude tedy taky rozhodovat a nikdo mu do toho nebude „kecat“!
Nakonec si stěžoval na nedostatečný počet žádaných kovidových vakcín od Evroské unie. To ovšem byla vina českého státu, který si jich nedostatečný počet objednal.
Tečku za svým vystoupením udělal, když prohlásil, že naše země nebude hostit „cizáky“ a on se o nic nebude s nikým dělit. Tímto vystoupením dal pan Babiš jednoznačně najevo, kým je a o co bude v budoucnu bojovat. Jeho firemní podnik Agrofert, svěřený do fondu jeho manželky, by mohl být přejmenován na firmu Česká republika, společnost s ručením neomezeným.cz. Pak by se pan Babiš opět mohl stát rozhodujícím beneficientem státního podniku ( jak se to dříve nazývalo – národní podnik). Nakonec, jeho kamarádi Orbán, Putin, Vučič a vzdáleně Trump se snaží o to samé ve svých zemích.