V těchto dnech likviduje svoji plastiku v bruselském centru českého zastoupení u Evropské unie sochař David Černý. Tato plastika měla podle uzavřené smlouvy být souhrnem práce dvacetisedmi evropských výtvarníků a měla symbolizovat společné poslání evropské kultury.
Český autor nastoupil cestu “nekonvenční”, ale zcela v duchu přítomné morálky.
David Černý navymýšlel jména svých spolupracovníků a prezentoval svůj výtvor jako společné dílo. Tím, zřejmě nevědomky, symbolizoval naši porevoluční éru, jež se stala v převažující míře podvodem na představách veřejnosti.
Dobře si pamatuji revoluční schůze začátku devadesátých let, kdy jsme byli přesvědčeni, že svobodná tvorba v oblasti výtarného umění a k tomu zajištěné existenční podmínky budou předpokladem slušného a morálního přístupu k tvorbě.
Tolik k vývoji porevolučních časů, který nakonec vedl k takovéto prezentaci naší úrovně před evropským kulturním fórem.
Podle mne se Entropa dá považovat za umělecké dílo jenom tehdy, jestliže přijmeme názor, že cokoliv, co vytvořila lidská ruka, je uměleckým dílem a priori.
Pokud dnes slyším sochaře Davida Černého dávat nějaká veřejná prohlášení, zdá se mi, že je to prezentace především obchodníka na úkor výtvarníka.
Nemám vůbec nic proti tomu, aby si kdokoli mohl svobodně říci svůj názor a ten kdykoli před kýmkoli obhajovat, pokud se ale za jeho postojem schovává podvod krytý státní zakázkou a ještě k tomu dotací, mám k takovému dílu vztah velmi mírně řečeno odtažitý.