Prezident republiky Miloš Zeman v poslední době „perlí“ výroky o sebeurčení Ukrajiny kde může. Jakoby se ani nejednalo o slova prezidenta země, jež se sama deklaruje jako spolehlivý člen severoatlantického spojenectví a jako jeden ze středoevropských pilířů Evropské unie. Pan Zeman představuje ukrajinský stát coby uměle vytvořený „útvar“ z milosti bývalého sovětského vůdce Nikity Chruščova. Dává zapravdu současné ruské politice, která se po násilné anexi Krymu snaží vytvořit předpolí pro zábor dalšího ukrajinského území na východě země.
Je otázka, co k takovému postoji českého prezidenta vede. Zdá se, že ruský prezident Putin, dědic nejvyššího šéfa KGB Jurije Andropova, obnovuje činnost policejní instituce, jež pravděpodobně disponuje množstvím kompromitujících materiálů na všechny osoby bývalého sovětského bloku, na nichž má dnešní ruský režim zájem. Zřejmě jsou to především pracovníci komunisty vytvořeného Prognostického ústavu, jenž byl orgánem minulého režimu a měl pro něj vypracovat ekonomický výhled do budoucnosti. Na dvou nejvýraznějších „hráčích“ tohoto seskupení – ing. Václavu Klausovi a ing. Miloši Zemanovi s největší pravděpodobností Rusům záleželo nejvíc.
Různé signály vysílal už Václav Klaus, když na různých ekonomických konferencích „bojoval“ za zrušení Evropské unie a nabádal k rozpadu unijního celku. Komu by to mělo hrát „do noty“ je celkem jasné. Silná a jednotná Evropa je „denní i noční můrou“ neosovětizované Ruské federace, která by ráda měla pod svými „křídly“ nejen Bělorusko a Kazachstán, ale i evropeizovanou Ukrajinu, na níž Rusku nejvíc vadí, že se kloní k Evropě a ne k „velkému bratrovi“. Jsem toho náhledu, že s takovými „státníky“, jako jsou pánové Klaus a Zeman, spojená Evropa počítat nemůže. Ještě že má Donalda Tuska, který zná bývalý východní blok stejně jako další dřívější východní občanka Angela Merkelová. Na takových lidech, kteří dobře vědí, nač si neosovětský vůdce Putin „brousí zuby“, stojí obrana Západu a jeho lidských i civilizačních hodnot.