Čtyři nejznámější agentury pro výzkum veřejného mínění se předhánějí v tom, která určí s přesnějším výsledkem dopad říjnových voleb do Poslanecké sněmovny České republiky. Jsou to – Stenmark, Kantar, Median a CVVM. Každá z nich postupuje jinak a každá má svoji zavedenou metodu.
Například CVVM určuje pravidelně předpokládaným vítězem voleb Babišovo hnutí ANO a to zřejmě ať by se v politických zvratech dělo cokoliv. Další výzkumné agentury oscilují mezi respondenty a jsou opatrné v celkovém odhadu. Nejmladší agentura Kantar, jíž si k prognóze objednala Česká televize, tím, že nemá za sebou stálé „zákazníky“ na odpovědi, může se zdát v odhadech nejhodnověrnější.
Napětí před volbami houstne a boj se stává řím dál nelítostnější a bezohlednější. Na ministerského předsedu Babiše se hrnou žaloby od soudů kvůli vládnímu nerespektování ústavních norem. Před několika dny soudkyně pražského městského soudu ve svém rozhodnutí prohlásila, že premiér vzhledem ke svému zodpovědnému postavení by se měl zdržet nepodložených osočení jiných osob, jež jsou s ním v konfliktním vztahu a měl by ctít vážnost svojí funkce a váhu svého pověření.
To ovšem neplatí na pana Babiše, který je ministerským předsedou kvůli hledání možností rozšíření aktivit koncernu Agrofert a za tím účelem se snaží „čerpat“ příležitosti pro komplex, jímž je, podle rozhodnutí příslušných institucí, výsledným beneficientem. Lživě nařkl stranu Pirátů, jež na něj podává žalobu, jako „vítače imigrantů“ a „sdíleče bydlení azylantů“ v nájemních bytech. Je v tom nervozita a špatné sebeovládání člověka, který má strach z definitivního odhalení jeho vlastních obchodních praktik v České republice a jejich důsledků v právních dopadech.
Před nedávnem uskutečnil předseda strany Pirátů, Ivan Bartoš, návštěvu v centrále Evropské unie, v Bruselu. Setkal se s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyen, předsedou Evropské rady Charlesem Michelem, místopředsedkyní Evropské komise Věrou Jourovou a dalšími politiky, kteří mají vliv na řešení společných evropských záležitostí.
Za čtrnáct dní nato přijela Ursula von der Leyen do Prahy, setkala se s premiérem Babišem, kterému důrazně sdělila, že Evropská unie má dostatečné možnosti, aby jednoznačně zabránila při čerpání evropských podpůrných fondů střetu zájmů veškerých politiků, jichž by se tato situace týkala. Pan Babiš reagoval naučenou mantrou, že podle „českých zákonů“ je všechno v pořádku a náš systém získávání evropských dotací je naprosto transparentní. Na tyto absurdní nesmysly nebude samozřejmě Evropská komise brát zřetel a Českou republiku od dotací jednoduše odstřihne. Podřízená pana Babiše v ministerské funkci, paní Dostálová, podává v intencích svého šéfa žalobu u Evropského soudu, ale tím se jen prohloubí blamáž a mezinárodní ostuda naší země. Čas pánů Babiše a jeho ochránce Zemana bude osudově spočítán a společně jim odtikávají závěrečné hodiny v působení na současný život našeho státu.