Ruský vůdce Putin vrací Ruské samoděržaví opět do středověku. Pro ruskou říši středověk znamená časové období zasahující až do osmnáctého století našeho letopočtu. Současný diktátor nad říší si zřejmě připadá jako Ivan Hrozný, Boris Godunov a Kateřina Veliká v jedné osobě. Ještě než se stal široké veřejnosti známým, byl málem zlynčován davem nespokojeného německého obyvatelstva u sovětského velvyslanectví v Berlíně, na němž byl zaměstnán jako zpravodajský agent koncem osmdesátých let 20. století. Na svém dalším působišti v Moskvě odvrhl snahy Michaila Gorbačova o demokratizaci Ruska i lidovost jeho nástupce Borise Jelcina a po vzoru tradičních historických uzurpátorů se prodral k osobní moci.
Po válečných protektorech na území Čech a Moravy – Neurathovi, Heydrichovi, Daluegem (popraveném v roce 1946 v Praze) a Wilhelmu Frickovi (popraveném v říjnu 1946 v Norimberku) nastoupil v poválečných letech sovětský neoprotektor Valerian Zorin. Měl u nás přezdívku Smrtihlav a připravoval exekuci demokratických československých politiků a vojáků, ale i následné procesy s komunistickými činovníky, kteří se stali nepohodlnými. Zemřel později asi přirozenou smrtí.
Éra postsovětského vůdce Putina v Rusku je dlouhodobě poznamenaná politickými vraždami odpůrců současného režimu. Ruská říše už dva roky bojuje s Ukrajinskou republikou o území, která kdysi připojila carská vláda k Ruskému samoděržaví a jež se snaží Ukrajina mít svobodná a samostatná.
Ruská říše zažila jen dvě období snah o demokracii. První časový úsek od února do října roku 1917 byla snaha Alexandra Kerenského po abdikaci do té doby vládnoucí carské rodiny Romanovců zavést sociálně demokratický režim vlády. Nebyl úspěšný, protože do jeho úsilí vstoupil Vladimir Lenin. Využil situace strádání vojáků v I.světové válce a podařilo se mu cílenou bolševickou výmluvností zavést základ komunistického totalitarismu.
Druhý pokus o změnu politické orientace po komunistických předchůdcích prováděl Michail Gorbačov v osmdesátých letech minulého století. Většina ruské společnosti ho ale odmítla, protože na každý náznak uvolnění nebyla připravena a pár bojovníků za svobodu nemohlo situaci ovlivnit ani změnit.
Sovětizované Rusko, aby udrželo schopnost bojovat s Ukrajinou, žadoní o zbraně v Iránu a Severní Koreji. Jak dlouho se bude moct Putinova říše zásobovat vojenským materiálem z „třetího světa“, když vlastní už mu dochází?
Ve čtyřicátých letech uzavřela protihitlerovská koalice spojeneckou smlouvu proti nacismu na 20 let. Hitlerova expanzivní říše se následně zhroutila za několik roků. Jak dlouho vydrží Putinův režim při pokračujícím tlaku Západu na jeho konec?