V tomto případě nejde o právní zástupce současného premiéra České republiky Andreje Babiše, ale o ty, kteří mají ve svém profesním pověření povinnost zastupovat zájmy státu a ne soukromé osoby, byť vlastnící jakýkoliv majetek. Jde o prokurátora Jaroslava Šarocha a jeho dohledového nadřízeného Martina Erazima. Pan státní zástupce Šaroch dospěl k rozhodnutí, že všechno, co předtím zastával před výbory senátu a poslanecké sněmovny, neplatí a po čtyřech letech zkoumání dospěl k názoru, že k žádnému přečinu nedošlo a premiér republiky je z právního pohledu nevinný.
Samozřejmě nevím o detailech dvacetitisícového svazku dokladových materiálů o případu, ale dostatečná jsou pro mne přesvědčující slova předsedů parlamentních stran, pana Výborného, pana Rakušana a poslance Miroslava Kalouska, kteří prohlásili, že státní zástupce Šaroch prezentoval názor o oprávněnosti trestního stíhání ministeského předsedy Babiše z důvodu snahy o podvodné získání dotace na svůj podnikatelský záměr. Myslím si, že souřasný premiér má na svědomí víc věcí, kdy kličkoval, podváděl a snažil se získat výhody pro svoji podnikatelskou činnost už tím, že ze své funkce má rozhodující slovo nad rozdělováním financí na dotační programy.
Pánové „státní zástupci“ Šaroch a Erazim jsou poměrně mladí lidé a je možné říct, že mají svoji profesní dráhu stále před sebou. Jak ale být nezávislí, když nad nimi stojí triumvirát prezident – ministerský předseda – ministryně spravedlnosti ? Pro rozhodnutí dvojice Šaroch - Erazim platí zřejmě stejná kritéria, jaká platila v komunistickém Československu ještě před více než třiceti lety. Oba asi mají pocit, že jejich budoucí kariéra bude záležet na mínění vládnoucí trojice. Případný zvrat jejich rozhodnutí bude záležet na těch, kterým je víc profesní čest než kariérní postup.